Zajímavosti

Zajímavé odkazy

Dopis pro schóličku [*.pdf]

Diplom scholička Pampleišky [*.pdf]

Volnočasový klub pro děti [*.doc]

Mikroregion Babí lom [www]

Mikroregion Babí lom [FB]

 

Vala opidum - co bylo a co mohlo být

  Rychlý rozcestník

• Opidum Vala – Sobůlky
• Keltové, keltské stavby a sídliště
• Opidum Vala – Sobůlky

 

Sobůlky, okr. Hodonín - výsek ze ZM ČR 1:10 000, list: 34-22-02 a 24-44-22
1. lokalita - hradisko Vala
2. středověký hrádek v severní části hradiska
3. lokalita zaniklé středověké tvrze (Turecký kopec)

Sobůlky, okr. Hodonín - výsek z digitální katastrální mapy Sobůlky - situace dotčených parcel
1. lokalita - hradisko Vala
2. středověký hrádek v severní části hradiska
3. lokalita zaniklé středověké tvrze (Turecký kopec)

Opidum Vala – Sobůlky

Oppida - keltská opevněná sídla jako centrum obchodu, správa kmenového území, a také představitel duchovní sféry. Keltové byli prvním známým etnikem, které významně ovlivnilo osudy našeho území. 

V případě ohrožení kmene oppida sloužily i jako refugium (útočiště) pro uprchlíky.
Moravské území bylo Kelty zasaženo podunajským invazním proudem již v průběhu pátého století, druhá keltská vlna ho obsadila v první polovině čtvrtého století. Byl to kmen Bójů, podle nichž germánští Markomané zemi později dali jméno (Boiohaemum = domov Bójů nebo také dnešním názvem Bohemia), které měl na Moravě snad vystřídat ve třetím století z Karpatské kotliny přišedší kmen Volků-Tektoságů. Je jisté, že keltské kmeny poměrně značně migrovaly, takže konkrétní příslušnost k danému území je zahalena tajemstvím. Jen na základě historických zpráv lze rekonstruovat jejich pohyb - např. Bójové jsou v průběhu několika staletí uváděni v oblastech Čech, na území severní Itálie, Francie, ale i Pannonie. Stejně tak i sídla Volků-Tektoságů jsou kromě Moravy zmiňována jak ve Francii, taky např. v Turecku.

Kopec Vala - optimální pro výběr opevněného sídla kopec nad obcí Sobůlky. Obec leží v průměrné výšce 244 metrů nad mořem a je cca o 100 metrů nad mořem níže než kopec Vala. Rozkládá se podél toku Sobůlského potoka a na východním úpatí vrcholku Babí lom (417 m.n.m.). Kopec Babí lom je dominantou celé krajiny a celého regionu, a proto má kopec od nepaměti velký strategický význam. Z místa zvaného Vala je tímto také velký rozhled na okolní krajinu i vesnici, s protékajícím potokem a vzhledem k pozůstatkům keltského oppida s mohutnými valy je předpoklad důležité tehdejší dopravní a obchodní tepny.

Celé okolí dále skýtá úrodnou půda a velkou surovinovou základnu, hlavně v oblasti kovů. Prozrazuje ji totiž především obrovský výrobní areál rozkládající se od Rohatce k vrcholu Náklo a pozůstatky dolů těžících z hlubin země kvalitní železnou rudu na vrcholu Babí lom u Kyjova, který byl zřejmě strategickou výrobní základnou ležící na území strategické křižovatky dálkové komunikace od Dunaje do Západní Evropy s cestou k Poodří.

 

To dokazuje, že Keltové vynikali v řadě nezemědělských výrobních činností, zejména v železářství. Mimo jiné vysoké úrovně dosáhlo i keltské kovolitectví, umělecké šperkařství, emailéřství, sklářství, dřevozpracovatelská odvětví, textilnictví, koželužství a hrnčířství.

Z těchto důvodů se Keltové plným právem stali důležitou součástí našich dějin. Proto stojí za to si jejich odkaz často skrytý všedním pohledům odhalit a živou formou připomenout. Tímto se skýtá jedinečná možnost prostřednictvím obnovy Keltského hradiska na kopci Vala, tuto téměř zapomenutou kulturu nejen obnovit, ale také z části chápat.

 

Keltové, keltské stavby a sídliště

Dům - základní prvek

Historie domu

Nejpočetnější zastoupení u nás měly domy s obdélníkovým půdorysem, vzácněji se čtvercovým. Nejčastěji u nás byly polozemnice. Tato stavení byla zasazována do půlmetrové hloubky, většinou do písku, štěrku či spraše, výjimečně do skály. Domy se skládaly z dřevěné konstrukce – trámové, kůlové nebo tyčové. Střechy byly stanové nebo pultové, pokryté slaměnými došky, drny nebo rákosem. Často se střecha zatěžovala plochými kameny. Stěny byly ze dřeva nebo roubené či hrázděné s proutěnou výplní, zpevněné jílem. Méně častým jevem byla kamenná podezdívka z na sebe kladených kamenů. Vchod byl téměř vždy orientován jihozápadním směrem a to zřejmě proto, aby byly domy vystaveny celodennímu slunečnímu svitu. Okna musela ve zdech být také, ale asi hodně malá, aby se dala v zimě snadno zakrýt a díky nim také bylo v domech světlo.

Jelikož se podlahy domů často vyskytovaly pod povrchem, musely vést do domu schůdky nebo nějaký žebřík. Dveře se objevují zřídka a od 5. stol. př. n. l. jsou dokonce opatřovány dřevěným zámkem. Ten se odemykal kovovým klíčem, který se výrazně rozšířil v 2. – 1. stol. př. n. l. Předmětem úvah je, jestli tento mechanizmus nebyl postaven na bázi kamenného závaží.

Podlahy domů byly udusány nebo na nich byl rozprostřen písek nebo jíl. Rozměry podlah kolísaly od 10 až do 16 m2. Délka se pohybovala od 6 do 12 m, šířka od 3 – 6 m. Výšky byly různé.

Vybavení domů bylo prosté. Našli bychom zde hliněné kupolovité pece nebo otevřená ohniště. Kouř byl odváděn jiskrolamem z kůže do otvoru ve střeše, který se dal uzavřít. Dále se zde nacházely i tkalcovské stavy, dřevěné truhlice, nádoby na vaření a uskladňování potravin, zemědělské nástroje, zbraně a osobní předměty. Prokázáno je i rozdělení domu na 2 –3 části, oddělené přepážkami. Místy se vyskytly u bohatých lidí i patrové domy. O existenci rozdílů v interiérech domů podle regionů není pochyb.

Existovaly také nadzemní stavby (myšleny domy na úrovni země, nikoli nějaké stavby na kůlech). Jejich rozloha byla mnohem větší mezi 17 – 80 m2. Největší stavbou vůbec, byl dům o ploše 180 metrů čtverečních např. z oppida Hrazany a druhou byl zastřešený prostor v Mžeckých Žehrovicích se 150 metry.

V 6. – 5/4. stol. př. n. l. byly stavěny hlavně domy s částečným zahloubením – podzemí sloužilo jako sklep k ukládání zásob. Od 5. stol. př. n. l. získávaly na významu polozemnice. 2.-1. stol. př. n. l. se prosazoval trend ústupu od zahlubování do země.

Popišme si na příkladu rekonstrukce stavby domu, jak dům vypadal, kolik bylo materiálu a jak odolal přírodním vlivům. V letech 1993 – 1994 proběhla stavba polozemnice. Odehrávalo se to v Kosmonosích. Bylo použito 2,9 metrů krychlových dřeva, 1,2 měrné jednotky cihlářské hlíny a rákosí. Dům stavěli dva dospělí a dvě děti (10-13 let), předpokládala se deseti hodinová pracovní doba => stavba trvala 7 týdnů (včetně se získáním materiálu a jeho dovozu). Stavba i po sedmi letech držela tvar a odolávala dobře počasí. Trámy byly spojeny jen koženými provázky. Rákos na střeše také vydržel. Problém byl jen se světlem. Jinak byl dům dobře obyvatelný, a to zřejmě i po desetiletí.

Pro srovnání:

Výbava a život v domech se od dob Keltů až po vrcholný středověk příliš nezměnil. Myšleno v domech obyčejných lidí, poddaných. Například ve skanzenu v norském hlavním městě Oslo. Jsou tam srubové domy z 12. stol. n.l. Je jasné, že konstrukcí a vzhledem se tyto domy zásadně od starokeltských liší, ale vevnitř jsou stejné. Podlaha z udusané hlíny, jednoduché nádobí, bez nějaké výzdoby, ohniště, pec. V podstatě život v těchto domácnostech musel být téměř stejný.

 

Opidum Vala – Sobůlky

Návrhová část

• BOD 1) Kopec Vala - krajinný prvek, poloha, rozloha, přístupová cesta
• BOD 2) Oppidum Vala - keltské opevněné sídlo, centrum společnosti
• BOD 3) Dvorec Vala – archeoskanzen, obydlí, domácnost, chov zvířat
• BOD 4) Industrie - výrobní činnost a produkce, řemesla

BOD 1) Kopec Vala

a) mapa – turistický pohled

 

  

b) letecký snímek

 

Nejstarší osídlení území je doloženo již před šesti tisíci lety lidem tzv. kultury s lineární keramikou. Od té doby jsou již archeologicky prokázána téměř všechna časová období. Vedle kosterních či věcných nálezů svědčí o nejstarším osídlení pozůstatky keltských a středověkých hradisek a tvrzí na kopci "Vala". Vala jsou viditelná již od Břeclavi. Jeví se jako ostrý vrch vpravo od Strážovského kopce, jinak také řečeno rozkládá se podél toku Sobůlského potoka a na východním úpatí vrcholku Babí lom.

c) přístupová cesta

BOD 2.)   Oppidum Vala

 

Na kopci Vala ve výši 300 m n. m. v pátém století před Kristem postavili Keltové hradisko tvaru elipsy, jejíž velká osa měřila 235 m, malá 165 m. Výška střední terasovité vyvýšeniny od úrovně dna ochozu měří ještě dnes 10 – 12 m. Šíře valu ve všech místech na straně západní není užší 10 m, jeho výška je 2-3 m. Od jihu, odkud bylo hradisko nejvíce ohroženo, byl a je dosud mohutný dvojnásobný val každý 16 18 m široký výšky 5 m. Na západní straně byl před valem v místech mírného svahu, obranný plochý ochoz šíře 4 – 6 m, před ním příkop a nízký val. V severním ohnisku hradní valové elipsy ční do výše 12 m příkrá homole tvaru komolého kužele (osy elipsové základny 60 x 40 kroků), na níž spočívala věž.

Schéma opevnění nejvyšší části hradiska Vala.

 

Pevnostní struktura, fortifikace oppidum Vala.

• Valy
• Hradby
• Brány
• Věž
• Palác (hodovní síň)

 

Valy a hradby
Skládaná hradba jako svislá kamenná konstrukce, která vzniká záměrným skládáním prvků z přírodních staviv kladených nasucho. Její kompaktnost je zajištěna vlastní vahou a organickými oporami. Hradba nese název skořepinová, kde před čelní palisádovou stěnou je zabudována kamenná stěna. Ta výrazně zvyšuje její odolnost.

 

Brány
Z vojenského hlediska a v dobách válečného ohrožení vždy brána představovala nejvíce ohrožené místo obrany hradiště. Proto bývala nejlépe a nejvíce chráněnou částí opevnění. Ke zvýšení její odolnosti bývala její obrana vyztužována předsunutými dalšími opevňovacími prvky.

1. Dvojitá boční brána s komorou – unikátní součást hradiska Vala.Dle průzkumu a polohy dochovaných valů u vstupu ze severní strany do hradiska lze předpokládat, že dvojitá boční brána s komorou byla součástí hradiska Vala. Tvořila tím pevný, mohutný a unikátní fortifikační prvek tohoto keltského oppida. Není známo, že by podobný objekt byl na území České republiky.
   
2. Jednoduchá brána čelního typu.
   

Věž
Hlavní úloha věží spočívala ve výrazném převýšení svého okolí.

• Pozorování okolí,
• blízká obrana okolí postřelováním.

Jsou doloženy obranné věže stojící i volně na plochách hradišť.

Dvorec Vala  
Archeoskanzen, který by se nacházel na straně směrem k obci. Obydlí, domácnost, chov zvířat. 

Náčrt vesnice

Typický dvorec – náčrt realizace obydlí a hospodářských budov.